Vegani na cestách

normálně nenormální

Jsme dvojice Veganů a Vaperů co rádi jezdí na Hondě PCX 125 a NTV 650 Deauville. Jezdíme všude možně po okolí, zkoušíme veganské restaurace a poznáváme naší vlast.

Cesta po ČR 2016

Vyrazili jsme si po zemích českých na naší Hondě a zde je záznam z naší cesty od 9.7. do  17.7.

Den 1. Cesta na druhou stranu republiky

V sobotu okolo 11:00 jsme nabalili motorku a vyrazili z Albrechtiček přes Hradec Králové do České Lípy, čekalo nás cca 350Km a 7 hodin cesty. Po cestě jsme se stavovali v obchodech a kupovali banány a raw tyčinky, nic jiného ani veganům nezbývá, veganských restaurací moc není a o víkendu mají zavřeno. Pořádné jídlo jsme měli až na hotelu, protože jsme si vezli sebou rýži a tofu. Musím říci, že jsme dojeli značně utahaní. Vzhledem k tomu, že jsem před cestou na velké mašině odřídil teprve 600km, proto to bylo náročné jak psychicky, tak i fyzicky. Občas nás motorka strašila startováním, ale bylo to způsobeno mou neznalostí, prostě zahřáté mašině při starování není potřeba přidávat plyn ani sytič :). Těch pár fotek co jsme nafotili najdete v galerii pod fotkou nalevo.

Den 2. Hrad Bezděz a Houska

Hned po ránu jsme vyrazili na Hrad Bezděz, kde jsme taky okolo 10:45 dorazili. Výšlap nahoru trval asi 30 minut a určil zbytek celého dne, protože značně omezil množství sil na další výlety. Cesta nahoru však stála za to. Došli jsme právě když začala prohlídka, takže jsme si s pěknou průvodkyní prošli celý hrad, poslechli něco o jeho historii z čehož si pamatuji hlavně to, že zde byl vězněn Václav II. Nakonec jsme společně vyšli nahoru na hlásnou věž a prohlídli si okolí, kde jsme v dálce viděli hrad houska, kterýž to byl dalším cílem naší cesty. Po chvilce hledání jsme na hrad dorazili, zakoupili lístky na prohlídku a na jarmarku před hradem potkali super vapera, s kterým jsme bez problémů zabili půl hodiny času, než byla prohlídka. Po vstupu do hradu jsme hned zažili návrat hradní paní do bujarého popíjení osádky hradu. Opravdu pěkné představení. Dál nás pán provedl soukromým hradem, který opravdu pěkne opravili. Pořádají se zde svatby, přímo nad pekelnou jámou. Opravdu doporučujeme návštěvu. Pak jsme si už jen prošli okolí a vyrazili do pelechu utahaní jako koťata.

Den 3. CHKO ČŠ, nacistická továrna Richard I a Tschinkelova vila

Ten den jsme opustili Českou Lípu a zamířili směrem k Mostu. Bohužel Motoklub Pekelné doly, kam jsme chtěli, měl zavřeno a tak jsme vyrazili přes CHKO České Švýcarsko směr Labe a byla to neskutečná cesta. Každému doporučuji si tam zajet, nádherná příroda a ty skály.... K Labi jsme dojeli v Hřensku, pak cesta kolem Labe a v Ústí nad Labem, kde jsme si dali oběd v restauraci s jídelním lístkem delším než sbírka zákonů. Jediné, co jsme vybrali byl vařený neobalený květák se štouchanými brambory. Pak jsme zamířili do nacistické podzemní továrny Richard I. Tma a zima která z toho malého otvoru vycházela nás trochu znejistěla, ale zvědavost byla silnější. Nejprve jsme se vydali hned za vraty do levé chodby, zde jsme udělali nejvíce fotek. Na spoustě míst odpadly velké kusy stropu a konec je zasypán sutí. Hlavní chodbou jsme šli už jen kousek, na tohle prostě nemáme vybavení. Určitě se tam vrátíme! Dál nás čekala Tschinkelova vila, bývalá dětská psychiatrická léčebna. No musela to být krásná stavba, bohužel čas a okolní vegetace si vybrali svou daň. Anežka už nahoru nechtěla, ale já se tam i přes její zjevnou nelibost vydal. No pak přišlo na řadu občerstvení v nedaleké hospůdce, vedro ten den bylo fakt peklo a nakonec jsme to zapíchli v Aqacentrum Teplice. Další cesta byla už rovnou do Mostu za kamarády, se kterými jsme do 23:00 seděli v super restauraci a povídali si s šéfkuchařem. Prostě další super den.

Den 4. Relax, cvičení a Lasergame

Toho dne mělo pršet, proto jsme přesun do Plzně posunuli o den, nakonec jen trochu káplo. Tak jsme měli relaxační den a vyprali si špinavé věci, protože čisté už docházely, zašli na nákup a udělali těstoviny s rajčatovou omáčkou a fazolemi. Tedy měl to být relaxační den. Odpoledne jsme s Rossem dali venkovní cvičení a hned na to Laser game v největší české laser aréně, což jsme šli zapít opět do stejné restarurace a opět jsme se super najedli. Mimochodem kombinace pivo + sprite je super :). Spát jsme šli utahaní a mě bolelo snad celé tělo. S Lenkou a Rosťou bylo fakt moc dobře.

Den 5. Jízda v děšti

Ve středu nás čekal přesun z Mostu do vesnice za Plzní. Vzali jsme to přes Prahu, kde jsme měli dohodnutou schůzku s mojí dlouholetou kamarádkou Ivčou. Ráno jsem šel vyparkovat motorku ze sklepa paneláku. Když už jsem měl mašinu otočenou na výjezd, přijel dolů výtah a v něm babička s vnoučkem. Už jsem čekal poučné komentáře o tom, jak se parkovat ve sklepě nesmí. Místo toho se mne paní zeptala jestli chci podržet dveře, které nešly zajistit otevřené, na což jsem jí řekl, že by byla strašně hodná, to paní moc potěšilo, prý na ni nikdo tak pěkně doma nemluví. Nakonec ještě chtěla vyfotit vnuka u motorky, tak jsem ho posadil na motorku, babča si spokojeně udělala dvě fotky a jel jsem balit. Zbalili jsme věci, udělali pár fotek spolubydlících a vyrazili do Litvínova za Lenkou vrátit klíče od bytu a koupit nepromoky, protože to vypadalo, že další den bude pršet. Pak jsme se už vydali na domluvený oběd do Prahy, na který nás pozvala moje super kamarádka Ivča. Opravdu super oběd se spoustou srandy :-) a pak za sestřenicí za Prahu, kde toho dne byl i můj táta, který tam jezdí muškařit na Vltavě. Tam jsme chvilku poseděli a hurá do Zbůchu. Ani jsme nedojeli k dálnici a začalo lehce pršet, na pumpě jsem nabral plnou, nahodili jsme nové nepromoky a vyrazili na 2,5 hodinovou cestu v dešti. Bylo to dost hnus, po cestě jsme narazili na fest velkou kolonu, chvíli jsem stál v řadě a popojížděl, ale za 5 minut mě to přestalo bavit a vyrazil jsem středem než jsem narazil na autobus a kamion vedle sebe. Tak jsme to struhli do odbočovacího pruhu a projeli až k zúžení a tam se zařadili. Dojeli jsme v 8 večer, boty plné vody, rukavice taky, nepromoky dost pomohly, ale 2,5 hodiny v dešti, z toho tak 20 minut v silném dešti dal našemu oblečení zabrat. U tety jsme pokecali a padli mrtví do postele.

Den 6. Prší, prší jen se leje

Od rána pršelo a plány na cestu domů padly. Museli jsme zrušit doktora i vyzvednutí dětí na víkend u nás. Uvažovali jsem co dál a napadlo nás, že když už nemůžeme domů na čas, tak si dáme ještě dva dny ve Velkých Pavlovicích. Zašli jsme si jen do obchodu a udělali si zase těstoviny s fazolemi a rajčatovou omáčkou.

Den 7. Cesta na Moravu

Ráno jsme sbalili věci a za chladného rána vyrazili na cestu. V plánu byl zámek Červená Lhota, naštěstí se dost opravovaly silnice, a tak nám objížďky připletly do cesty hrad Zvíkov, dali jsme si horký čaj, protože venku bylo celkem zima. Koukli v kolik vyplouvají lodě a jeli dál. Další zastávka byl zámek Červená Lhota. Bohužel se na zámku nesmí fotit, ale máme fotky jak jsme si vyjeli na loďce kolem zámku, zašli jsme si na WC a vyrazili už směr Velké Pavlovice. No hlad nás sužoval a najednou se mi na navigaci objevila v dáli vesnice Litohoř, kdo neví, tak přesně v téhle vesnici se pořádá sraz Honda PCX, kde jsem letos nebyl. Tak jsme zamířili do podniku, kde se sraz pořádá a dali si super jídlo, pak už to byl jen kousek do Velkých Pavlovic. Na cestě už nás čekal kamarád Harry a zavedl nás přímo na ubytování, které bylo naprosto super. Ke každému pokoji tam mají ve vinném sklepě kóji s víny a co vypijete to si zaplatíte, super vína za 90,- za láhev. Večer jsme si společně s druhým párem sedli ke grilu, kde jsme si udělali opékané jablka a zeleninu a poprvé v životě jsem stáhnul láhev vína sám, podle čehoš jsem také vypadal :D, Anežka si v klidku vypila půlku a šli jsme spát.

Den 8. Pohoda na Moravě

Sobotu jsme strávili dalším popíjením vína, povídáním u Harryho a prostě super den na Moravě i když večer trochu pršelo :)

Den 9. Cesta domů

V neděli nás už čekala jen cesta domů, ráno jsme si nabalili motorku, zašli na kafé k Harrymu a pro naše nové mikiny a trička S.G.C. M, rozloučili se a vyrazili domů. Bylo to už jen kousek, cirka nějakých 180 km. Cesta domů byl opět zážitek, ty výhledy na kopce plné vinic a malebná údolí byly dokonalým zakončením naší 1350 km cesty. Pro začátečníka to nebylo jednoduché, za těch 9 dní jsem si lehce osahal co motorka umí a jak s ní zacházet. Taky bych měl zapracovat na kondičce, abych těch 420Kg na dvou kolech ukočíroval trochu více v klidu. Každopádně už teď se těšíme na další výlety. Láďa a Anežka

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky
počítadlo.abz.cz